Bezesparé syntetické podlahoviny

Litou syntetickou podlahou se nazývají tenkovrstvé bezesparé finální vrstvy podlah, které se vyrábí přímo v objektu ze syntetických polymerních pryskyřic.

Lité syntetické podlahy mají své specifické vlastnosti, kterými jsou:

  • kompaktní, bezesparé, neprašné a nenasákavé povrchy,
  • jsou chemicky a mechanicky odolné
  • nají vysokou užitnou hodnotu
  • mají mnohočetný barevný vzhled

Pokud je tato podlaha určena do interiérových prostorů, mezi které patří komerční, administrativní, veřejné a domácí prostory, jsou pro ni typické také další vlastnosti:

  • snadná udržovatelnost
  • vysoká hygiena
  • dekorativní vzhled
  • bezbariérovost

Lité syntetické podlahy byly od poloviny 20. století určeny zejména do průmyslových objektů. Časem začaly být navrhovány také do administrativních a veřejných budov, kde se dnes často uplatňují. Také je již značná poptávka po instalaci do privátních bytů a rodinných domků.

Syntetické podlahy splňují nejnáročnější požadavky, které jsou kladené na finální nášlapné vrstvy jak průmyslových tak i bytových podlah. Mohou se být provedeny jako finální nášlapné vrstvy ve výrobních a skladovacích halách, ve farmaceutickém a v potravinářském průmyslu, v nemocnicích, dílnách atd. Široké uplatnění nacházejí také při rekonstrukcích a sanacích poškozených podlah.

Lité syntetické podlahy mají výborné fyzikální a mechanické vlastnosti, ale navíc působí i velmi esteticky. Mohou být pokládány na betonové podlahy, podlahy pokryté dlažbou, parkety, podlahy s poškozenými syntetickými povrchy atd. Jsou vodotěsné, pružné, odolné proti působení nejrůznějších chemikálií a rozpouštědel. Lze je velmi snadno čistit, jsou hygienické a odolné vůči agresivním čistícím prostředkům a UV záření.

Syntetické podlahy jsou realizovány zejména jako vícesložkové podlahové systémy na bázi syntetických pryskyřic, které obsahují sypkou a tekutou složku. Tloušťka syntetická podlahy je závislá na požadovaném zatížení a životnosti podlahy. Pohybuje se v rozmezí od 0,15 mm až do 10 - 15 mm. Dle požadavků uživatele může být povrch podlahy hladký až hrubý, a to podle požadovaného součinitele tření.

Syntetické podlahy působí také velmi esteticky. To je dáno možností realizovat je v široké škále barev a za použití plniva z barevných křemičitých písků barevné možnosti prakticky neomezené.

Druhy syntetických podlah

Podlahové systémy na bázi syntetických pryskyřic rozdělujeme podle způsobu provedení na nátěrové, stěrkové lité a vícevrstvé plněné. Syntetické podlahy jsou prováděny v několika vrstvách. Aby se dosáhlo výborných mechanických vlastností, tak se jako plnivo používá křemičitý písek, případně plniva s vysokou pevností a odolností proti abrazi. Plnivo a počet vrstev v syntetické podlaze závisí především na stupni mechanického namáhání a na požadavcích na protiskluznost.

1) Podlahy pro mírnou zátěž
- dvouvrstvý podlahový systém hladký – tloušťka vrstvy 0,15-0,5mm - penetrace, uzavírací nátěr
- dvouvrstvý podlahový systém mírně protiskluzný- tloušťka vrstvy 0,5 -0,8mm -  nosná penetrace s křemičitým pískem, uzavírací nátěr

2) Podlahy pro Středně vysokou zátěž – tloušťka vrstvy 1,5- 2,5 mm
- třívrstvý podlahový systém 
Penetrace s pískem 0,1-0,5 mm, posyp 0,3-0,8, nosná stěrka s pískem 0,1-0,5; eventuální konečný uzavírací nátěr

3) Podlahy pro extrémní zátěž – tloušťka vrstvy 2-4 mm
- čtyřvrstvý podlahový systém  
Penetrace s pískem 0,3-0,8 mm, posyp pískem 0,8-1,2mm, nosná stěrka s pískem 0,1-0,5 mm, posyp 0,3-0,8, druhá nosná stěrka s pískem 0,1-0,5, posyp pískem 0,3-0,8 mm, eventuální konečný uzavírací nátěr
Litá stěrka - tloušťka vrstvy 2-3 mm

Materiály syntetických podlah:

  • Epoxidové pryskyřice
  • Polyuretanové pryskyřice
  • Metylmetakrylátové pryskyřice
  • Polyesterové pryskyřice
  • Jiné syntetické pryskyřice (směsi)
  • Lité podlahy s cementovým pojivem modifikovaným disperzí syntetické pryskyřice

Příprava podkladu

Před pokládkou syntetické podlahy je nutné, aby byl povrch podkladu suchý, čistý, pevný a zbavený všech nečistot, prachu, zbytků starých nátěrů apod. Čištění se většinou provádí mechanicky, tj. broušením, frézováním nebo tryskáním a následným vysátím. Na podklady, které jsou znečištěné oleji, ropnými produkty, kyselinami a organickými a anorganickými látkami se musí vytvořit uzavírací přechodový můstek.

Drobné praskliny rozšíříte konickým proříznutím a sanují se zalitím nízkoviskózní pryskyřicí tak, aby došlo k zmonolitnění. Sanace rozsáhlejších poruch se uskutečňují využitím speciálního sanačního postupu, jako např. tlakové injektáže, sponkování apod. Přitom ale musí být zachovány objektové dilatační spáry. Při realizaci syntetických podlah na nové betonové desky mající smršťovací spáry se doporučuje realizovat tyto spáry i ve finálním povrchu. V případě nebezpečí difuze vodních par z podkladní desky, kdy pod nosnou deskou nebyla realizována žádná hydroizolace, je vhodné použít materiály propouštějící vodní páry. Alternativou může být použití speciálních penetračních pryskyřic.

Technologie provádění

Technologie provádění a počet technologických kroků závisí na typu a druhu syntetické podlahy. Velikost pracovního záběru je limitovaný dobou zpracovatelnosti směsi, která trvá přibližně 30 minut při 20°C, ale při nižší teplotě se může mírně prodloužit. Během napojování nově pokládaného pruhu se nesmí překročit doba zpracovatelnosti předchozího pruhu, aby v místě připojení nebyly znatelné. Na počátku realizace syntetické podlahy je penetrace povrchu nízkoviskózní pryskyřicí. Penetraci pod nátěry je možné realizovat válečkováním. Penetrační vrstva s plnivem se na podklad nanáší většinou ocelovým hladítkem.
Pokud jde o vícevrstvé systémy, tak je možné povrch okamžitě po nanesení penetrace přesypat vysušeným křemičitým pískem. Když se písek vytvrdí, odstraňuje se smetením a vysátím. Zrna písku, která nejsou ukotvena, se dají uvolnit lehkým přebroušením povrchu. Podle druhu zatížení a požadavku na protiskluznost jsou aplikovány další vrstvy.

Návod na údržbu

Syntetické podlahy na bázi umělých pryskyřic nejsou prašné. Samy tedy žádný prach neuvolňují. Prach ze vzduchu na nich ale ulpívá.
Při odstraňování prachu a běžných nečistot je třeba vždy myslet na to, že jde o nášlapnou vrstvu na syntetické bázi a podle toho volit čisticí prostředky. Bezpečné je čištění strojem s použitím běžných saponátových prostředků. Není tedy třeba mít obavy, že se povrch podlahy poškodí. Běžně se povrch čistí mokrou cestou za pomoci mycích strojů s odsáváním, s válcovým nebo diskovým kartáčem střední tvrdosti. Je nutné se vyvarovat použití strojů s ostrými kartáči. Jejich používání může totiž na povrchu zanechávat krouživé stopy. Po mokrém čištění není zapotřebí podlahu ještě ošetřovat, např. pastováním nebo leštěním.
I když má povrch syntetické podlahy vysokou chemickou odolnost, nesmí čisticí prostředky obsahovat organická rozpouštědla nebo louhy ve vysoké koncentraci. Při použití kyselých nebo silně alkalických čisticích prostředků je nutná okamžitá neutralizace čistou vodou. Podlahy se nesmí v žádném případě čistit silnými organickými rozpouštědly, jako např. acetonem, toluenem, trichloretylenem apod.

Opravy poškození syntetické podlahy

Syntetické podlahy jsou velmi odolné proti poškození. Pokud by náhodou došlo k lokálnímu poškození podlahy např. pádem těžkého předmětu, nebo nedostatečnou ochranou povrchu při montáži technologických zařízení nebo jiným, tak se oprava řeší následovně:

  • ohraničení poškozené části oříznutím
  • odstranění poškozené části podlahy
  • zdrsnění povrchu opravované části a odstranění všech nečistot
  • provedení syntetické podlahy na poškozeném místě

 Je třeba dávat pozor, aby se podlaha nepoškodila, neboť opravené místo je vždy znatelné, přestože je provedené ve stejné barevnosti jako okolní podlaha.

Bezesparé syntetické podlahy

Bezesparé syntetické podlahy jsou v oblasti průmyslových podlah nejvíce používané technologie při renovaci stávajících výrobních provozů. Po přípravných operacích lze repasovat starou podlahu např. technologií metakrylátových pojiv. Takto vyrobenou stěrku je možné za velmi krátkou dobu plně zatěžovat výrobní činností.

Jakmile lidé zjistí, jak obtížně se o spáry pečuje, začnou hledat jiné podlahové systémy, které by mohli místo své tradiční podlahy mít. Je mnoho podlah, které jako bezesparé vypadají, ale ve skutečnosti bezesparé vůbec nejsou. Mnoho z těchto systémů má někde v ploše svár nebo více svárů. Jiné zase vypadají jako bezesparé prvních několik měsíců, ale potom se díky sesychání a rozdílným teplotám a vlhkosti ukáže, kolik spár na ploše doopravdy mají.

Existuje tedy nějaká 100% bezespará podlaha?

Ano, asi jediný materiál, který je skutečně bezespárý je polyuretan. Je to vlastně houževnatá a současně pružná syntetická dvousložková pryskyřice. Podlahy jsou aplikovány přímo na místě v lité formě. Protože se po vytvrzení jedná o pružnou podlahovinu, není zapotřebí přemýšlet nad tím, jakým způsobem řešit obvodové nebo jiné dilatace. Můžete tedy mít jakoukoliv výměru vašeho domu bez jediného přerušení. Polyuretanová podlaha má antibakteriální a hypoalergenní povahu a také nabízí jakoukoliv barvu nebo mix barev a strukturu laku.

Další možností je podlaha epoxidová, která je zcela bezespará, avšak má nulovou pružnost. Každá její plocha vyžaduje individuální posouzení a na základě jednotlivých dilatačních celků v kombinaci s podlahovým vytápěním je možné, že některou z dalších dilatací bude třeba přiznat.

Asi poslední z dnes nabízených systémů jsou cementové podlahy. Ať už jsou lité nebo stěrkové, s bezesparostí je to stejné jako u epoxidové podlahy. Její téměř nulová nebo zcela minimální pružnost potřebuje obvodové dilatace a následné posouzení plochy a případné přiznání některé další dilatace.

Jak epoxidové, tak i cementové podlahy jsou také beze spár a stejně jako polyuretanové podlahy jsou antibakteriální, hypoalergenní a velmi snadno se udržují. Jestli je vám bližší přírodní vzhled cementových podlah nebo raději tíhnete k moderním syntetickým polyuretanovým nebo epoxidovým podlahám je jen na vás, stejně jako výběr správné barvy a struktury.