Dilatační spáry

Každá podlaha musí být nějakým způsobem oddilatovaná. Slovo „Dilatace“ značí, že se něco od něčeho odděluje, čili dilatuje. Dilatace dělíme na konstrukční dilatace v podlaze, pracovní dilatace a smršťovací dilatace v podlaze (viz. výše). Ke smršťovací dilataci dochází zejména při vysychání anhydritových nebo betonových potěrů.

Pracovní a smršťovací dilatace je možné po vyzrání vyplnit, ale konstrukční dilatace musí být v celé její síle zachována.

Vliv teplot na pohyb podlahy

Rozdíl teplot v podlaze způsobí, že každá deska podlahy má jiný pohyb, pnutí, to znamená, že se jinak rozpíná. Jedná se o běžný jev, který se na podlaze děje.

S tímto procesem je nezbytné počítat, pokud si necháte instalovat podlahové topení. A až se pustíte do realizace, musíte již vědět, jakou nášlapnou vrstvu chcete mít. Tento podlahový systém vytápění se totiž nehodí na jakoukoliv podlahu, obzvláště ne na měkčenou z PVC nebo z kaučuku apod., zato je ale vhodný na jakoukoliv pokládku podlah, které jsou na nosné desce, která dokáže dilatace přenést, ale pouze za předpokladu, že teplota na nášlapné vrstvě krytiny bude stejná.

Do této skupiny patří dřevěné plovoucí podlahy, laminátové plovoucí podlahy, marmoleum, korkové plovoucí podlahy, vinylové plovoucí podlahy, PVC podlahy, vinylové podlahy atd.

Jedná- li se o anhydrit, tak pokud se položí správně, měl by se dilatovat jen mezi dveřmi a na místech, kde dojde k zúžení půdorysu pod 2/3, nebo kde se s topením nepočítá. 

Avšak předtím, než se pustíte do stavby nebo rekonstrukce bydlení, měli byste mít jasno, jakou podlahu budete mít a podle toho pak zvolit technologický postup a materiály v podkladu.

Typy dilatačních spár

Podmínky pro umístění spár je nutné znát již ve fázi projektové přípravy. Dilatační spáry rozdělujeme na 5 typů:

  1. Dilatační spára – je spára procházející celou výškou realizovaného potěru. Je tvořena měkkým materiálem, který umožňuje stlačení. Tento materiál musí mít odpovídající tloušťku a stlačitelnost.
     
  2. Okrajová dilatace – je dilatace, která je umístěna na okraji mezi zdí nebo jinou svislou konstrukcí. Její nejmenší tloušťka je 5 mm pro nevytápěné potěry a 10 mm pro potěry se zabudovaným podlahovým topením.
     
  3. Smršťovací spára – tento druh spáry se neprovádí u anhydridu kvůli jeho vlastnostem a minimálnímu přetvoření v závislosti na tuhnutí. Tento druh spár se provádí především u potěrů na bázi cementu
     
  4. Konstrukční spára – je spára, která prochází celým podlahovým podkladem, separační vrstvou, izolací, potěrem a také nášlapnou vrstvou. Funguje i jako dilatační spára, a proto je možné, ji při návrhu podlah použít. Je ale nutné je vždy z konstrukce převzít a v potěrové vrstvě zachovat.
     
  5. Pracovní spára – je spárou, která není zahrnuta v původním projektu, ale vytvoří se až při realizaci z důvodu přerušení práce na dobu, kdy není možné souvislé napojení potěru. Spára by měla být provedena stejně jako dilatace.

Obvodové - krajové dilatační spáry

Obvodové neboli krajové spáry jsou vlastně dilatační spáry mezi anhydritovým potěrem a všemi svislými konstrukcemi a vzestupnými stavebními prvky (příčky, obvodové zdivo, sloupy, technické rozvody apod.). Tyto spáry jsou zajištěny většinou dilatačním pásem o tloušťce min. 10 mm a u vytápěných potěrů min. 5 mm u nevytápěné anhydritové podlahy. U velkých ploch, které jsou pokládané beze spár, musí být šířka krajové dilatační spáry větší. Při výpočtu šířky spáry se musí zohledňovat teplotní rozdíly na lité podlaze, její velikost, stlačitelnost dilatačního pásu a také koeficient tepelné roztažnosti.

Úkolem dilatace je umožnění pohybu podlahy, popřípadě rozměrové změny podlahy, kdy se mění teplota a vlhkost, tak aby krytina měla plovoucí systém. Dilatace je nutná ve všech místech, kde se podlaha dotýká stěn, či jiných pevně s podkladem spojených detailů jako je např. vedení ústředního topení, práh ve dveřích v každé místnosti atd.

Co je to obvodová dilatace?

Obvodová dilatace jev podstatě dilatace mezi anhydritovou podlahou a stěnou v v místnosti. Zamezuje styku anhydritové podlahy se stěnou, a tím snižuje negativní vlivy tepelné roztažnosti materiálu. Snižuje také přenos hluku a vibrací z podlahy do obvodového zdiva a dále zabraňuje vytvoření tzv. tepelného mostu podlahou a stěnou.

K vytvoření obvodové dilatace je nejčastěji používán miralonový pásek o tloušťce 5 nebo 10 mm. Tloušťka obvodové dilatace se určuje podle toho, zda je v místnosti zabudované podlahové topení. Pokud ano, volí se obvodová dilatace o tloušťce 10 mm a pokud podlahové topení v místnosti není, tak stačí obvodová dilatace o tloušťce 5 mm. Výška této pásky se volí tak, aby byl anhydrit nejlépe 1 cm pod okrajem.

Kde by měla být dilatační spára?

Dilatační spára musí být i kolem obvodu celé místnosti, tzn. u všech stěn. Tyto obvodové dilatace by měly mít od stěny ke krytině minimálně cca 10 mm. Pro plovoucí systém podlahy jsou opět nezbytně nutné, aby krytina pracovala a pohybovala se tak, jak je třeba. V případě, že by dilatace nebyla, nemohla by podlaha nikam uhnout a začala by ve spárách tlakem praskat. Obvodová dilatace je nutná u všech typů podlah – plovoucích, dřevěných a laminátových, a nesmí se podceňovat.

Dilatační spoje je vhodné používat také pod dveřmi mezi místnostmi, aby místnosti byly odděleny. Pokud se podlaha pokládá ve větší délce než 13 spojitých metrů z jedné místnosti do druhé, např. přes chodbu, může dojít k napětí a pokřivení podlahy, kdy se podlaha zdeformuje vydutím.

Konstrukční spáry podkladu

Konstrukční spáry podkladu musí být vždy přeneseny i do podlahy a poté také do podlahové krytiny. Tyto spáry mají velký vliv na vzhled podlahy, a proto se doporučuje určovat polohu konstrukčních dilatačních spár předem, ale s ohledem na pozdější pokládku podlahové krytiny.

Plošné dilatační spáry

Dilatační spáry v ploše zajišťují volný pohyb dílčích ploch potěru vůči sobě a zabraňují přenosu vibrací a zvuku. Také ve velkých plochách lze provádět pokládku lité podlahy bez dilatačních spár v její ploše a to díky nízkému koeficientu roztažnosti. V anhydritové podlaze se dilatační spáry zakládají pouze v ojedinělých případech, jako je nevhodný geometrický tvar plochy např. do písmene L nebo T s dlouhými rameny, kde vzniká větší pnutí, nebo když dochází k zahřívání lité podlahy s tuhou podlahovou krytinou při silném slunečním záření přes velké prosklené plochy. V tomto případě se doporučuje založit dilatační spáry na plochách delších jak 20 m. Rozmístění dilatačních spár v ploše musí být součástí projektu stavby.