Optimální teplota v podlahovém topení

Jednou z nejdůležitějších součástí teplovodního podlahového topení je optimalizace jeho provozu na správnou regulaci teploty nejen kvůli standardům na nízké spotřeby energie, ale i zdravého pobytu v objektech s podlahovým topením. Pokud není jeho teplota správně regulována, může negativně ovlivňovat i naše zdraví.

Pro nastavení teplot slouží rozvaděč podlahového topení, který by měl být kvalitní, a to i včetně teploměrů integrovaných do rozvaděče, průtokoměrů a samozřejmě kvalitních odvzdušňovačů.

Jak topit a nastavovat podlahové topení se řeší regulací a zaregulováním. Ideální pro podlahové topení je tzv. ekvitermní termostat řešící veškeré parametry místo nás.

Základní pravidla pro teplotu podlahového topení

Pravidla pro projektování a kontrolu teplovodního podlahového topení stanovuje norma ČSN EN 1264. Jejich dodržováním je zaručeno, že podlahové topení bude mít v místnostech stejný tepelný výkon nejen se stejnými teplotami podlahy, ale i vzduchu, stěn a stropu. Stejně tak je tu možné vyhledání maximálně přípustné povrchové teploty při nejníže normované vnější teplotě.

Přijatelné maximálních teploty podlahového povrchu v obytném prostoru jsou:

Obytné místnosti:	18 – 22°C
Kuchyně	15°C
Koupelna	24°C
WC	16°C
Chodba, schodiště	10 – 15°C

Doporučená teplota při činnostech:

Při odpočinku	19 – 22°C
Lehká fyzická práce	18 – 20°C
Středně těžká fyzická práce	14 – 17°C
Těžká fyzická práce	10 – 15°C

Teplota povrchu podlahy v prostorách s dlouhodobým pobytem lidí by měla činit 19 až 29 °C, přičemž ideální povrchová teplota podlahy by měla být 25 °C u sedících a 23 °C u chodících osob.

V tabulce jsou uvedeny doporučené optimální teploty povrchu podlahy z některých běžně používaných materiálů:

Podlahový materiál	Optimální teplota [°C]	Doporučená teplota [°C]
Textil	21-24	21-28
Borovicové dřevo	25-26	22,5-28
Dubové dřevo	26	24,5-28
PVC na betonu	27-28	25,5-28
Korek	24-26	23-28
Mramor	26-30	28-29,5
Betonová mazanina	27-28,5	26-28,5

Optimální hodnoty teploty povrchu podlahy ovlivňují i nezbytnou přívodní teplotu otopné vody, která by neměla překročit 50 °C. Běžně je regulována v rozsahu 35 až 45 °C.

Přívodní teplota vody do podlahové krytiny se běžně reguluje dle ekvitermní křivky, která je nastavena přímo na zdroji tepla – tepelném čerpadle nebo kotle. Ekvitermní regulací je přívodní teplota otopné vody dynamicky zvyšována či snižována, a to podle vnějšího prostředí.

U elektrického podlahového topení je však regulace teploty jiná. V podlaze je zabudován systém odporových kabelů, instalačních desek, rohoží a vytápěcích fólií, kudy vede regulovaný elektrický proud, a proto je nutné používat termostat s podlahovým senzorem kontrolujícím maximální povrchovou teplotu.

Závěrem

Podlahové topení využívá na rozdíl od klasických radiátorů velkou plochu s akumulační schopností - teplota podlahy by neměla překročit 29 °C a teplota vody v trubkách 50 °C.
Výkon podlahového systému by neměl přesáhnout 100 W/m2. Výjimkou jsou koupelny.
Ideálním otopným systémem je podlahové vytápění kombinované s otopnými tělesy.
Nevýhoda podlahového vytápění je pomalý náběh.
Teoretický návrh podlahových systémů je založen na hygienickém požadavku, že průměrná povrchová teplota podlahové plochy nesmí být vyšší než 29 °C.
Z plastových systémů je nejvýhodnější polybutenová trubka mající průměr 15 mm – je nejúspornější a proto i nejvýhodnější. Pro bezproblémové uložení aplikujte systémovou desku.