První spuštění podlahového topení a nátopná zkouška

Pokud jste si pro vytápění vašeho bytu, domu nebo jednotlivých místností zvolili podlahové teplovodní topení, musí být před zahájením veškerých podlahářských prací provedena zcela nezbytná nátopná zkouška, ať už je nášlapná vrstva z jakéhokoliv materiálu. Tuto zkoušku by měla provést firma, která podlahové topení instalovala.

Nátopná zkouška

V případě, že byste instalovali podlahové topení pod dřevěnou podlahu, měla by být nátopná zkouška provedena ještě před pokládkou dřevěné krytiny kvůli zjištění nastavení, funkce a seřízení zařízení.

Teplota podkladu dřevěných podlah nesmí překročit 28 ˚C, a proto se do něj instalují teplotní čidla, která na eventuální přetopení podlahy okamžitě upozorní.

Po pokládce vinylové krytiny zase nesmí teplota povrchu podlahy přesáhnout 27 °C.

Nátopná zkouška

Nátopná zkouška se provádí topenářskou firmou za přítomnosti uživatele, zástupce investora, dodavatele a projektanta. Přitom o ní musí být vystavený protokol o vyhřívání podlahy podlahovým topením. S pokládkou dřevěné podlahy se nesmí začít, dokud parametry podkladu nebudou vyhovovat normě ČSN 744505 a podlahář nedostane o nátopné zkoušce protokol. Provozní zkoušky jsou vytyčeny v odstavci 8.3 této normy. 

Než se začne topná zkouška provádět, musí být nový potěr důkladně vyzrálý. U cementových materiálů je k tomu zapotřebí minimálně 21 -28 dnů, zatímco u anhydritových litých podlah je to alespoň 7 - 9 dnů.

Kontrola správně vyzrálého základu

Po zavedení topení a následnému vylití potěru se musí nechat litá vrstva dostatečně vyschnout (viz. výše). Kdyby se zatopilo do čerstvého potěru, vznikly by v něm trhliny a jiné vady. U litého povrchu musí být odstraněna povrchová vrstva, tzv. sintr (šlem), a proto je důležité mít dostatek času na vysychání a celý postup neuspěchat.

Postup při prvním zátopu v podlahovém topení

  1. První zátop může být proveden až po dostatečném vyzrání potěru. U litých potěrů ze sádry je to po 7 dnech a u cementových potěrů po 21 dnech.
  2. Vytápět se započne teplotou, jenž odpovídá teplotě povrchu potěru (minimálně 15°C), a která se zvolna zvyšuje maximálně o 5 °C v průběhu 24 hodin, až se dosáhne maximální teploty topného tělesa. U anhydritového potěru činí tato teplota 45 °C, u cementového potěru 55°C a musí být neustále udržována 5 dní. Plynule musí probíhat i ochlazování, a to max. o 10 °C denně. Při zahřívání i ochlazování musí být prostory mírně odvětrávány, ale je nutné zabránit průvanu.
  3. U tzv. paronepropustných povrchů, jako je např. PVC, keramické dlaždice apod. a také u dřevěných podlah je vhodné po ukončení prvního ohřívacího procesu a po následném třídenním vychladnutí zatopit ještě jednou na průběžnou teplotu a tu udržet po dobu 24 hodin. U druhého ohřívacího procesu již není potřeba zahřívat ve stupních.
  4. Pravidla daná pro první zátop jsou stanovena podle platné normy ÖNORM B 2242-6 a B 2242-7.
  5. Aby podlaha správně fungovala, je třeba provádět první zátop podle těchto pravidel.

Topné zkoušky

Anhydrit (AFE)

  • 7–9 dní zrání a tvrdnutí
  • 3 dny nahřívání na 20 °C
  • 5–8 dní postupný nárůst teploty o 3–5 °C denně
  • 8 dnů stabilizace teploty na 45–50 °C bez nočního snižování teploty
  • 3 dny snižování teploty o 10 °C denně až na minimum
  • 4–5 dní odstavení topení a po vychladnutí měření zbytkové vlhkosti potěru
  • 7 dní opětovný zvýšení teploty o 10 °C denně do maxima a zpět na minimální teplotu

Cementový potěr

  • 21–28 dní zrání, tvrdnutí a stabilizace rozměru
  • 5–8 dní postupný nárůst teploty o 3–5 °C denně
  • 4 dny stabilizace teploty na maximum bez nočního snižování teploty
  • 3 dny snižování teploty o 10 °C denně až na minimum
  • 4–5 dní odstavení topení a po vychladnutí měření zbytkové vlhkosti potěru
  • 7 dní opětovný zvýšení teploty o 10 °C denně do maxima a zpět na minimální teplotu

Opakování nátopné zkoušky

  • Jestliže se během nátopné zkoušky objeví nějaké závady na topení, musí být po jejich odstranění zkouška zopakována. Její přesný postup je předepsán výrobcem.
  • Každý výrobce litého potěru má většinou přesně vypracovaný technologický postup vysoušení a nátopné zkoušky, a proto se doporučuje těchto návodů držet.

Pokládka podlahové krytiny a následná realizace podlahy se může lišit dle použitých materiálů a technologií, klimatických podmínek a dalších faktorů, a proto by měla být také individuálně posuzována a řešena.