Podlaha do stáje

Podlahy ve stáji, v mycím boxu a v boxu by měly splňovat několik základních podmínek. Hlavním předpokladem je většinou betonová, dobře provedená a také kvalitní gumová deska. Tyto desky se v současnosti zpracovávají na tak vysoké úrovni, že pokud se podlaha položí správně a dodrží se všechna kritéria uvedená výrobcem, tak vám tato podlaha vydrží prakticky bez poškození více než 20 let.

vhodná podlaha do stáje

Jakou vybrat podlahu do stáje?

Pro úplně dobré klima ve stáji, zdraví, hygienu, pohodu a bezpečnost koní, ale také lidí, je velmi důležitá i podlaha stáje. Musí být vybudována správně z vhodného materiálu, a to tak, aby splňovala požadavky a nároky, které na ni budou kladeny. V tomto článku se dozvíte, jaké materiály jsou většinou pro podlahy stájí používané a jejich výhody a nevýhody.

Stájí je obvykle myšleno hned několik zastřešených prostor, které se mnohdy zcela odlišně využívají a mají tedy i různé požadavky. V první řadě je nutné myslet na podlahu jednotlivých míst nebo boxů, kde koně převážně pobývají a odpočívají. Do stájí však patří také stájové uličky, sklady krmiv, přípravny a případně i sedlovny a mycí boxy.

Vhodná podlaha do stájí

Dnes je většina koňských stájí opatřena nepropustnou podlahou, a to také v boxech. Zřetelně převažují výhody těchto materiálů a nevýhody lze do jisté míry snížit specifickou úpravou podlahy či podestýlkou.

Všechny dostupné materiály rozdělujeme na propustné (porézní) a nepropustné. Takovéto rozdělení je pro vybudování a výběh koní klíčové, protože právě od něj se bude odvíjet vše, od sestavení jednotlivých podlahových vrstev přes jejich tloušťku a očekávané vlastnosti již hotové podlahy.

propustných materiálů je zapotřebí počítat s tím, že do jisté míry nasávají tekutiny, v tomto případě hlavně koňskou moč, a ty propouštějí do nižších vrstev. Typickými příklady jsou jíl, zemina, písek nebo děrované rohože. Výhoda těchto materiálů je ta, že nevytváří louže a obvykle bývají měkčí, a více tvarovatelné a naopak nevýhodou může být fakt, že mohou udržovat především čpavkový zápach, tvořit bahnitá místa a bývají méně odolné vůči koňským kopytům.

Nepropustné podlahy zachycují tekutiny na svém povrchu. Proto je třeba, aby měly mírný spád, aby mohly tekutiny (moč) odvádět do kanálků (drenáže) a jimi ven ze stáje. Jejich výhoda spočívá v dostatečné pevnosti a odolnosti, avšak na druhé straně bývají většinou příliš tvrdé pro koňská kopyta a pro pohodu i zdraví koní.

Avšak žádný materiál nebude bohužel splňovat veškeré požadavky ideální podlahy, hlavně pro prostory či boxy, kde koně pobývají častěji. Proto je nejdříve nutné si ujasnit, jaké výhody, nevýhody a vlastnosti jednotlivé materiály mají, které výhody považujete za zásadní a které z nevýhod jste ochotni připustit.

Propustné materiály

Hlína

Hlína neboli zemina je materiál, který má po ruce každý. Avšak není hlína jako hlína, takže nemá stejné vlastnosti. Některá propouští dobře, jiná, hlavně ta s vysokou příměsí jílu, je celkem nepropustná.

Výhodou hlíny je to, že dokáže dobře absorbovat tekutiny, a má-li vhodné složení, pak i dobře drénuje. Protože je pro koně přírodním povrchem, tak je i pro jejich kopyta příjemná, koně na ní rádi leží a nemají strach vstávat. Je také poměrně levná.

Má ale také řadu nevýhod. Často nasává a zadržuje v sobě zápachy a vlhko. Pro to může přispívat k tvorbě plísní a závadnému klimatu ve stáji.

Je-li příliš mokrá, tak ji koně snadno rozšlapou na bláto, ve vlhké hlíně vyšlapou důlky, takže musí být pravidelně srovnávána. Špatně se také zametá, dezinfikuje a čistí. V zimě může zamrznout v kámen a v létě zase prášit.

Jíl

Jíl je často používán jako materiál pro stavbu jednoduché podlahy, i když i jeho vlastnosti jsou různé dle původní lokality a složení. Čistý jíl má sklony spékat se do tvrdé hmoty a navíc je téměř nepropustný, a když namokne, klouže. Jestliže se používá, mísí se s jinou zeminou. I když se obvykle používá jako nejnižší vrstva složitějších podlah, je možné jej mít také na povrchu. Pak je však lepší jej trochu vyspárovat, aby tekutiny, které se nevsáknou, mohly odtéci do drenáže.

Téměř stejně jako hlína je jíl pro končetiny a kopyta koní příjemný, většinou nepráší a není hlučný. Kopyta nevysušuje a je poměrně teplý. Proto na něm koně rádi leží, i když bývá o něco tvrdší. Pokud je suchý, je značně odolný vůči zátěži a navíc ani neklouže. Jeho výhodou je také jeho celkem nízká pořizovací cena.

Jestliže ale navlhne, vyskytnou se jeho nevýhody - koně do něj vyšlapávají důlky, špatně schne, klouže, zadržuje pachy a nelze ho pořádně vyčistit.

Písek

Písek je jeden z „nejměkčích“ a nejpříspusobějších materiálů. Skvěle drénuje a spíše než na povrch podlahy je používán do hlubších vrstev. Písek neklouže, koně si na něm rádi poleží, a je příjemný také pro koně v rehabilitaci nebo s nějakými problémy s pohybem.

Jeho nevýhodou je špatná soudržnost, a proto si v něm koně rychle vyšlapou nebo vyhrabou cestičky, prohlubně atd., a z tohoto důvodu se musí každý den urovnávat. Velmi snadno se smísí s podestýlkou (hlavně pilinami a hoblinami), takže se špatně čistí a je třeba ho často doplňovat, protože s podestýlkou se vyhodí i hodně písku. Navíc jej koně mohou i nechtěně požírat a tak často vznikají pískové koliky, což jsou v podstatě střevní zácpy. Může také vysušovat kopyta, která pak mají sklony praskat a lámat se.

Lomový prach/kamenný prach

Tento materiál je sice podobný písku nebo jemnému štěrku, ale i tak má jiné vlastnosti. Většinou je složen z žuly nebo jiného kamene a jílu či jiného pojivového materiálu. Je soudržný a právě proto vhodný také pro výstavbu pozemních komunikací. Ve stájích je používán většinou jako podloží pro beton či plné rohože. Jeho vlastnosti se odvíjí od složení a od velikosti kamenných částic nebo poměru jílu.

Obvykle je doporučován lomový prach s malými částicemi, protože se skvěle stmeluje, je odolný, pevný a současně se dobře urovnává.

Jestliže je ale hodně zhuštěný a suchý, může být tvrdý jako beton. A pokud je naopak až příliš nakypřený, snadno se smíchá s podestýlkou a koně v něm vyšlapou cestičky a důlky. Podobně jako u písku či zeminy se v něm hromadí vlhkost a zápach, avšak i přesto bývá jeho cena příznivá.

Dřevo

Dřevo bývalo v dřívějších dobách běžným materiálem pro podlahy stájí a chlívů. V současnosti ho nahrazuje beton a další „moderní“ materiály. Do stájí je používáno v různých podobách, např. jako prkenné podlahy, jako dlaždice či dřevěné špalky. Vhodné je používání tvrdého dřeva (dubového) a naimpregnovat ho vhodnými ochrannými látkami. Buduje-li se prkenná podlaha, měla by být prkna alespoň 5 cm tlustá a mezery mezi nimi vyplněny vhodným propustným materiálem, jako např. pískem, jílem nebo lomovým prachem.

Dřevo je pro koně pohodlné, je měkčí než asfalt či beton, dobře od chladného podloží tepelně izoluje, a pokud je drsné a suché, neklouže. Je také trvanlivé, odolné a snadno se udržuje.

Nevýhodou je jeho vysoká pořizovací cena a poréznost, kvůli které se špatně dezinfikuje. V mezerách dřeva se často udržuje špína, zbytky krmení a další nečistoty, čehož využívají hlodavci a jiní škůdci. Mokré dřevo může klouzat a zadržovat v sobě pachy.

Nepropustné materiály

Beton

S betonem ve stáji se u nás setkáme nejčastěji. Snadno se udržuje, dlouho vydrží, dobře se čistí také „namokro“ a zametá, není žádný problém ho dezinfikovat. Nedrží se na něm hlodavci, kteří by ho jinak ničili. Další jeho výhodou je snadné srovnání a vytvoření spádu, kanálků, rýh apod.

Do stájí není samozřejmě používán hladký beton, a přestože se dobře čistí, tak příliš klouže. Proto se beton dává do místností, kam koně nechodí, jako třeba do sedlovny, skladu krmiv atd. Do stájí se vybírají drsnější povrchové úpravy betonu, ať už se jedná o zdrsnění „zametením“ metlou, nebo zdrsnění rýhami, kterými navíc odtékají kapaliny a koňská moč. Musí se ale počítat s tím, že čím drsnější beton je, tím více nebezpečný je pro koňská kopyta a končetiny. Snadno tak dochází k odřeninám a otlakům a rohovina kopyt se příliš opotřebovává.

Protože je beton tvrdý, chladný a snadno vlhne, mohou koně odmítat trávit na něm většinu času a navíc si na něj z důvodu jeho chladu neradi lehají. Proto se do boxů klade na beton silná podestýlka nebo se na něj pokládají gumové rohože. Nevýhodou betonu je jeho poměrně vyšší cena, kterou ale vyváží snadná údržba a dlouhá životnost.

Asfalt

Obdobou betonu, která také dlouho vydrží a snadno se čistí, je asfalt. Jde o směs kameniva, které je stmeleno térem, a právě proto je měkčí a poddajnější, neklouže a stejně jako beton se také asfalt snadno čistí. Současně je i o něco „teplejší“ a levnější.

Vrstva asfaltu ale musí být dostatečně tlustá, což je minimálně 5 cm na rovném podloží pro boxy a ještě více pro uličky. Je to kvůli tomu, aby nepraskal a nelámal se. Může se stát, že pokud bude silně zatěžován, bude třeba ho za několik let vyměnit. Jeho odolnost a možnost snadného čištění závisí na poměru téru a kameniva. Jestliže má asfalt vysoký obsah kameniva, může být až příliš drsný, špatně se čistit a stát se silně porézním. V opačném případě může zase příliš velký podíl téru zvýšit kluzkost asfaltu a zkrátit jeho trvanlivost.

Gumové podlahy stájí

Podlahy ve stáji či boxu by měly splňovat několik důležitých kritérií. Jedním z nich je dobře provedený, zpravidla betonový podklad a také samozřejmě kvalitní gumová deska. Jednotlivé desky jsou v současnosti u renomovaných výrobců zpracovány na tak vysoké úrovni, že je-li podlaha položena správně a budou dodrženy všechny podmínky, které jsou výrobcem uvedené, pak můžete klidně počítat s tím, že takto položená podlaha vydrží bez poškození prakticky 20 a více let.

Každá podlaha je svým rozměrem, složením a sílou (tloušťkou) určena pro jednotlivé umístění. Podlaha do boxu má sílu od 10mm až po 30mm, je specificky sesazená (má zámkové vlisy), a tím odpadá lepení a komplikace při nestejné velikosti desek od některých výrobců. Vzor na povrchu takové podlahy je jemný a neulpívá v něm špína, tak se i snadno čistí a kůň se při náhodném pádu neodře, neboť guma je také vláčná, proto při velké zátěži podrží nohy koně a navíc neklouže.

Guma, která je určena do mycích boxů, je charakteristická zejména pro odvod vody a měla by být používána hlavně pro tento účel. Rovněž její odolnost proti různým saponátům a neklouzavost ji předurčují hlavně pro tyto prostory.
 
Gumy do chodeb stájí a chodníků, jež propojují halu či kolbiště, mají buď stejné nebo podobné vlastnosti jako boxové, avšak s tím rozdílem, že je někteří výrobci dodávají v jiných (obvykle větších) rozměrech pro rychlejší pokládku. 
Barevné provedení záleží čistě na klientovi, valná většina podlah se nabízí v černé nebo šedé barvě, ale pro odlišný design a zpestření lze dnes již zakoupit podlahy v barvách pískových, červených, zelených aj.

.