Akát bílý
Akát bílý, botanicky správně trnovník akát (Robinia pseudoacacia), je severoamerická dřevina, která v Evropě zdomácněla natolik, že ji dnes mnozí považují za domácí strom. Pro podlaháře je zajímavá především mimořádnou tvrdostí a přirozenou trvanlivostí — jde o jedno z nejodolnějších dřev, která lze získat z evropských porostů.
Výskyt a růst
Trnovník akát pochází z východu Severní Ameriky, zejména z oblasti Appalačského pohoří. Do Evropy byl dovezen už na počátku 17. století a od té doby se rozšířil po celém mírném pásu — u nás roste hojně na výslunných stráních, náspech a v lužních okrajích. Je to rychle rostoucí, nenáročný strom dorůstající kolem 25 metrů, s hluboce rozbrázděnou borkou a trnitými letorosty. Snáší sucho i chudé písčité půdy a díky schopnosti vázat vzdušný dusík je dokáže sám zúrodňovat; právě pro svou nenáročnost se však v Evropě chová invazně.
Vlastnosti dřeva
Jádrové dřevo je v čerstvém řezu zelenožluté až žlutohnědé, na světle a vzduchem tmavne do zlatavě hnědé; úzká běl je světle žlutá. Dřevo je kruhovitě pórovité s výraznou, dubu podobnou kresbou letokruhů. Je velmi tvrdé, těžké, pružné a houževnaté, přitom pozoruhodně trvanlivé — jádro odolává hnilobě i bez chemické ochrany, a to i v přímém kontaktu se zemí. Opracování je kvůli tvrdosti namáhavější a nástroje se rychleji tupí, dřevo se však dobře ohýbá napařováním a kvalitně přijímá povrchové úpravy. Při sušení vyžaduje opatrnost, jinak má sklon k borcení a tvorbě trhlin.
Použití
Tradičně se akát používal všude tam, kde dřevo muselo vydržet: na plotové kůly, vinohradnické sloupky, důlní výztuže, kolářské výrobky a lodní kolíky. Dnes je vyhledávaný pro venkovní stavby — terasy, dětská hřiště, zahradní nábytek a mostky — protože jako jediné běžně dostupné evropské dřevo konkuruje trvanlivostí tropickým dřevinám. Uplatňuje se i v nábytkářství a jako sudovina.
V podlahářství
Na podlahy je akát díky vysoké tvrdosti a otěruvzdornosti výborně vhodný, snese i silně zatěžované prostory. Počítejte ale s několika zvláštnostmi: surové dřevo má nazelenalý tón, proto se často průmyslově napařuje, čímž získá teplou hnědou barvu podobnou exotickým dřevinám — pod obchodním názvem „akát pařený“ se prodává většina akátových podlah. Dřevo dále na světle znatelně tmavne a jeho vyšší vnitřní pnutí znamená, že vlysy a lamely bývají spíše kratších a užších rozměrů; kmeny totiž rostou křivě a dlouhé rovné přířezy jsou vzácné. Reakce na kolísání vlhkosti je mírnější než u buku, přesto se vyplatí stabilní vnitřní klima. Cenově jde o dostupnou alternativu exotických dřevin — a navíc s podstatně lepší ekologickou stopou.
