Palisandr africký
Palisandr africký (Guibourtia coleosperma) není botanicky pravý palisandr — nepatří do rodu Dalbergia, obchodní název „African rosewood“ si vysloužil podobnou barvou a kresbou. Pro podlaháře je zajímavý jako tvrdá, těžká exotická dřevina s výrazně červenohnědým jádrem, která na rozdíl od pravých palisandrů nepodléhá tak přísné mezinárodní ochraně.
Výskyt a růst
Strom roste v jižní části Afriky — především v Zambii, Angole, Namibii, Botswaně a Zimbabwe, typicky na hlubokých píscích v suchých lesích typu miombo. Místně se mu říká muzaule, mussive nebo „false mopane“ (nepravé mopane), protože listem připomíná známější mopane. Dorůstá běžně kolem dvaceti metrů a vytváří širokou, rozložitou korunu; kmen bývá poměrně krátký, ale silný. Roste pomalu, což přispívá k hustotě a jemné struktuře dřeva. Snáší suché podnebí a chudé písčité půdy, pro místní obyvatele je významný i jedlými semeny.
Vlastnosti dřeva
Jádrové dřevo je červenohnědé až růžovohnědé, často s tmavšími proužky, které mu dodávají palisandrový vzhled; běl je světlá a zřetelně odsazená. Textura je jemná a rovnoměrná, vlákna bývají místy propletená, což vytváří živou kresbu. Dřevo je velmi tvrdé a těžké, po vysušení poměrně stabilní a dobře odolává hnilobě i hmyzu. Opracování je kvůli hustotě náročnější — tupí nástroje a při hoblování propletených vláken hrozí vytrhávání, zato se výborně brousí a leští do hladkého povrchu.
Použití
V zemích původu je to ceněné konstrukční i truhlářské dřevo: vyrábí se z něj nábytek, dýhy, obklady, pražce, násady nástrojů i řezbářské a soustružené předměty. Díky pěkné kresbě slouží jako dostupnější náhrada pravých palisandrů u rukojetí nožů, kulečníkových tág nebo drobných ozdobných výrobků. Tvrdost a trvanlivost jej předurčují i pro namáhané podlahy a schodiště.
V podlahářství
Na podlahy je palisandr africký technicky velmi vhodný: vysoká tvrdost znamená výbornou odolnost proti otěru a vtlačování, dřevo je po správném vysušení rozměrově stabilní a hodí se i do zátěžových prostor. Počítejte s tím, že sytě červenohnědý odstín na světle časem dále tmavne a teple dozrává — vzorek v obchodě se od podlahy po roce užívání může znatelně lišit. Náročnější je pokládka a broušení (tvrdý materiál, tupení nástrojů) a u olejovaných či lakovaných povrchů je vhodné ověřit snášenlivost s povrchovou úpravou, jak bývá u pryskyřičnatých exotů obvyklé. Hlavní praktickou překážkou je dostupnost: do Evropy se dováží jen omezeně a spíše jako řezivo či dýha než hotové podlahové dílce, takže jde o okrajovou, zakázkovou záležitost. Na rozdíl od pravých palisandrů rodu Dalbergia však druh Guibourtia coleosperma není zapsán v přílohách CITES, obchod s ním tedy nenaráží na povolovací režim.
