Eben africký
Eben africký neboli grenadill (Dalbergia melanoxylon), anglicky African blackwood, ve svahilštině mpingo, patří k nejtěžším a nejdražším dřevům světa. Přes zažitý název nejde botanicky o pravý eben rodu Diospyros, ale o příbuzného palisandrů — což na jeho výjimečnosti nic nemění. Pro podlaháře je to spíše dřevo z říše kuriozit než reálný materiál.
Výskyt a růst
Grenadill roste v suchých savanách a křovinatých lesích subsaharské Afriky, těžiště výskytu leží v Tanzanii a Mosambiku. Je to malý, pomalu rostoucí, často pokroucený strom či spíše velký keř, který dorůstá jen kolem 5 až 10 metrů a použitelné tloušťky kmene dosahuje po mnoha desítkách let. Kmeny bývají křivé, s dutinami a trhlinami, takže výtěžnost zdravého dřeva je velmi nízká. Kvůli dlouhodobému nadměrnému využívání populace v řadě oblastí prořídly; celý rod Dalbergia je proto od roku 2017 zařazen v příloze II úmluvy CITES a mezinárodní obchod podléhá povolením.
Vlastnosti dřeva
Jádrové dřevo je tmavě purpurově hnědé až téměř černé, s jemnými tmavšími proužky, a ostře kontrastuje s úzkou nažloutlou bělí. Textura je mimořádně jemná, hladká a stejnoměrná, póry téměř neviditelné. Dřevo je extrémně těžké — ve vodě se potápí — a extrémně tvrdé, přitom díky obsahu přírodních olejů působí na dotek voskově. Opracování běžnými nástroji je obtížné a rychle je otupuje, zato na soustruhu se grenadill chová takřka jako kov: umožňuje řezat nejjemnější detaily a vyleštit povrch do skelného lesku. Je velmi trvanlivý a rozměrově stabilní, sušení však trvá roky a musí být extrémně pozvolné.
Použití
Grenadill je světový standard pro výrobu dechových nástrojů — klarinetů, hobojů a příčných fléten skotských dud; jeho hustota a stabilita dávají nástrojům charakteristický zvuk. Dále se používá na šachové figurky, rukojeti nožů a dalších nástrojů, dílce dud, soustružené a řezbářské práce; východoafričtí řezbáři z něj tvoří tradiční plastiky makonde. Prodává se po kilogramech, nikoli po kubících.
V podlahářství
Jako podlahové dřevo grenadill prakticky nepřipadá v úvahu — a je fér to říci rovnou. Malé, křivé kmeny neposkytují přířezy na vlysy, cena patří k nejvyšším na světě a obchod omezuje CITES. Teoretická tvrdost a otěruvzdornost by byly skvělé, ale ekonomicky i eticky jde o nesmysl; drobné kusy se mohou objevit nanejvýš v uměleckých intarziích či bordurách. Kdo touží po téměř černé podlaze, volí dnes kouřený či termicky upravený dub, mořený jasan nebo tmavé exotické dřeviny z legálních zdrojů.
