Mahagon honduraský
Mahagon honduraský (Swietenia macrophylla), zvaný též velkolistý mahagon, caoba nebo mara, je jeden ze dvou „pravých“ mahagonů a po staletí synonymum luxusního nábytkového dřeva. Pro podlaháře je dnes spíše kapitolou z historie: druh je chráněn úmluvou CITES a legální dřevo z certifikovaných zdrojů je vzácné a drahé, takže se na podlahy prakticky nepoužívá.
Výskyt a růst
Přirozeně roste ve Střední a Jižní Americe — od jižního Mexika přes Honduras a Guatemalu až po Amazonii v Brazílii, Peru a Bolívii. Je to mohutný strom tropických deštných i sezónně suchých lesů, dorůstající 40 a více metrů, s rovným válcovitým kmenem a deskovitými kořenovými náběhy. Roste na tropické dřevo poměrně rychle, v porostech se však vyskytuje jen roztroušeně, což historicky vedlo k selektivní těžbě a vyčerpání přírodních populací. Dnes se pěstuje i na plantážích v Asii a Oceánii (Fidži, Indonésie), plantážní dřevo bývá ale méně kvalitní.
Vlastnosti dřeva
Čerstvé jádro je růžové až lososové, na vzduchu a světle tmavne do proslulé zlatavě červenohnědé. Textura je středně hrubá, ale stejnoměrná, s hedvábným leskem; kresba bývá klidná, u výběrových kmenů se objevují ceněné figury (pruhování, fládr). Dřevo je jen středně tvrdé a středně těžké — a právě zde leží jeho slabina pro podlahy. Vyniká zato mimořádnou rozměrovou stabilitou, minimálním sesycháním, výbornou opracovatelností všemi nástroji a dobrou přirozenou trvanlivostí jádra. Skvěle se moří, lakuje i leští.
Použití
Historicky jde o královské dřevo nábytkářství — z mahagonu se vyráběl slohový nábytek, dýhy, obklady interiérů, lodní paluby a kajuty, okna i dveře. Dodnes je vyhledávaný v houslařství a kytarářství (krky a korpusy kytar) a při restaurování starožitností. Stabilita jej předurčovala i pro rýsovací desky, modely a přesné truhlářské výrobky.
V podlahářství
Na podlahy se honduraský mahagon dnes prakticky nepoužívá — a je dobré vědět proč. Především je od roku 2003 zapsán v příloze II CITES, takže mezinárodní obchod podléhá povolením a legální nabídka je omezená; cena odpovídá spíše dýhařské a nástrojařské kvalitě než podlahovině. Navíc je na poměry exotických dřevin měkký — v zátěži se snadno promáčkne, což je pro podlahu zásadní handicap. Pokud narazíte na „mahagonovou“ podlahu, jde téměř jistě o náhradní dřeviny: sapeli, sipo, meranti nebo mahagon santos. Historické mahagonové podlahy či vlysy má smysl citlivě renovovat — materiál je nenahraditelný. Při koupi čehokoli z mahagonu vyžadujte doklad o legálním původu (dokumentaci CITES, případně FSC certifikaci plantážního dřeva).
