Platan evropský

Platan evropský, přesněji platan javorolistý (Platanus hybrida, syn. Platanus × acerifolia), zná každý jako mohutný alejový strom s loupavou skvrnitou kůrou. Méně známé je jeho dřevo: na radiálním řezu vytváří nápadnou „krajkovou“ kresbu, pro kterou se v anglosaském světě obchoduje jako lacewood — a právě ta z něj dělá zajímavou, byť okrajovou dřevinu i pro interiéry a podlahy.

Dřevo — Platan evropský

Výskyt a růst

Jde o křížence platanu východního a západního, který vznikl pravděpodobně v 17. století a rozšířil se po celé západní Evropě jako městský a parkový strom; u nás roste v teplejších polohách, zámeckých parcích a stromořadích. Je to rychle rostoucí, dlouhověká dřevina dorůstající třiceti i více metrů, s mohutným válcovitým kmenem a charakteristickou kůrou odlupující se ve velkých plátech. Snáší městské prostředí, znečištěné ovzduší, ořez i zhutněné půdy, potřebuje však dostatek tepla a vláhy. Lesnicky se pěstuje jen výjimečně, dřevo pochází většinou z probírek a kácení v parcích a alejích.

Vlastnosti dřeva

Dřevo je světlé, růžovohnědé až červenohnědé, bez výrazně odlišeného jádra. Jeho poznávacím znamením jsou mimořádně široké dřeňové paprsky: na radiálním řezu vytvářejí husté tmavší zrcátka připomínající krajku nebo hadí kůži. Textura je jemná a stejnoměrná, dřevo je středně tvrdé a středně těžké — srovnatelné zhruba s bukem, jemuž je příbuzné i zpracovatelsky. Dobře se řeže, loupe, ohýbá, moří a leští; propletená vlákna však mohou při hoblování vytrhávat. Nevýhodou je menší rozměrová stabilita, sklon k borcení při sušení a nulová odolnost vůči povětrnosti a houbám — je to čistě interiérové dřevo.

Použití

Nejcennější jsou radiálně krájené dýhy lacewood pro nábytek, obklady stěn a intarzie. Z masivu se vyrábějí drobné truhlářské výrobky, řeznické špalky, misky, soustružené a řezbářské předměty, historicky i části hudebních nástrojů a rámy. V zemích s větší produkcí slouží i jako slušné palivové dřevo.

V podlahářství

Platan je v podlahách rarita, ale ne nesmysl. Tvrdostí odpovídá běžným listnáčům střední třídy — pro obytné místnosti stačí, do silně zatěžovaných prostor se nehodí. Hlavní devízou je unikátní kresba zrcátek, která vynikne u radiálně řezaných vlysů nebo v krycí vrstvě třívrstvých podlah; žádné jiné evropské dřevo podobný efekt nenabídne. Pozor však na stabilitu: platan reaguje na kolísání vlhkosti víc než dub, proto vyžaduje pečlivé vysušení, lepení celoplošně k podkladu a zdrženlivost u podlahového topení. Světlá barva časem mírně teple zežloutne, výraznější barevné změny nehrozí. Prakticky největší překážkou je dostupnost — hotové platanové podlahy se sériově nevyrábějí, jde o zakázkovou záležitost z lokálního řeziva. Kdo ji sežene, získá podlahu, kterou návštěva jen tak nepozná.