Švestka domácí
Švestka domácí (Prunus domestica) je především ovocný strom našich zahrad a sadů, její dřevo však patří k nejkrásnějším, jaké střední Evropa nabízí. Sytě červenohnědé až fialové jádro s živou kresbou z ní dělá vyhledávanou dřevinu řezbářů a soustružníků — a v malém, exkluzivním měřítku se objevuje i v podlahách jako intarzie a doplněk.
Výskyt a růst
Švestka se pěstuje po celé západní i východní Evropě od nížin po podhůří; jako zplanělá roste na mezích, u cest a na okrajích sadů. Je to menší strom, obvykle šest až deset metrů vysoký, s krátkým, často křivým a svalcovitým kmenem malého průměru. Roste pomalu, nenáročná je na půdu, potřebuje ale dostatek světla. Pěstuje se pochopitelně pro ovoce — dřevo je vedlejším produktem z klučení starých sadů, takže se na trh dostává jen nahodile a v malých objemech.
Vlastnosti dřeva
Švestka patří k barevně nejvýraznějším domácím dřevinám: běl je úzká, žlutavě růžová, jádro červenohnědé až fialovohnědé, často s tmavšími pruhy a šmouhami, které časem tmavnou do teplé hnědofialové. Textura je jemná, hustá a stejnoměrná, povrch po vyleštění hedvábně lesklý. Dřevo je tvrdé, těžké a pevné, srovnatelné s ostatními ovocnými dřevy či třešní, ale hutnější. Suší se obtížně — silně sesychá a má značný sklon k praskání a borcení, proto vyžaduje pomalé, trpělivé sušení. Po vysušení je již poměrně stabilní. Opracovává se dobře, výborně se soustruží, řeže a leští; trvanlivost v exteriéru je nízká.
Použití
Tradiční doména švestky je drobné umělecké řemeslo: soustružené misky a dózy, řezby, šachové figury, rukojeti nožů a nástrojů, dýmky, součásti hudebních nástrojů (zejména fléten a dud), intarzie a dýhy pro luxusní nábytek. V minulosti se mořila načerno jako náhrada ebenu. Větší truhlářské kusy jsou vzácné, protože kmeny nedávají dlouhé rovné řezivo.
V podlahářství
Celoplošná švestková podlaha je prakticky nedostupná — malé průměry a křivé kmeny neumožňují vyrábět vlysy v běžných délkách a množstvích. Kde se švestka v podlaze objeví, je to jako intarzovaný prvek, bordura, zámecký vzor nebo doplněk mozaikových parket, kde její fialovohnědý tón krásně kontrastuje s dubem či javorem. Technicky přitom obstojí výborně: je tvrdá, otěruvzdorná a po řádném vysušení stabilní. Pozor na dvě věci — materiál musí být opravdu dokonale vysušený (u nahodile zpracovávaného sadového dřeva to nebývá samozřejmost), jinak bude pracovat a praskat, a barva na světle časem tmavne a ztrácí fialový nádech ve prospěch teplé hnědé. Cena odpovídá vzácnosti: platí se spíš za kus než za metr. Pro běžnou podlahu tedy švestka není, pro řemeslný detail, který podlahu povýší, je však jedinečná.
